Historie IRIDOLOGIE
Diagnostika z oční duhovky má starou historii. První využívání duhovky k tomuto účelu bylo zjištěno před několika tisíci lety. V Malé Asii byla nalezena kamenná deska s vyobrazením duhovky a s jejími vztahy k orgánům. Před více než 3000 lety v Indii a Číně využívali této metody k určování diagnózy nemocí, jsou také zmínky o popisu irisu u Hypokrata a Filostrata. Diagnózu z duhovky znali lékaři již za vlády faraona Tutenchamona. Znamenitému věštci faraona El-Aksovi se připisuje nejen odhalení metody irisdiagnózy, ale také její rozšíření po Egyptě, Babylonu, Indii, Tibetu a Číně. El Aks popsal diagnózu za pomocí irisu na dvou papyrusech dlouhých 50 m a širokých 1,5 m, které byly nalezeny během vykopávek hrobů v Gize. Nyní se tyto papyrusy uchovávají v Babylonské knihovně. V nich jsou zajímavá a originální fakta o „fotografování“ (přenášení) irisu na speciální kovové destičky zhotovéné z cínu nebo niklu, které se pokrývaly speciální stříbrnou vrstvou. V ložnici faraona Tutenchamona byly objeveny podobné destičky. Další zmínky se nacházejí u Chaldejců (1.000 let p. n. l.).